Nemusí to být vždy řada publikací, abychom ocenili práci jednotlivce. Někdy stačí jedna poučená a velmi podrobně zpracovaná sbírka, která sehraje významnou roli v poznání kulturního odkazu regionu. A taková je právě sbírka Svatopluka Šebka Lidové písně a tance Nymburska, vydaná Kabinetem muzejní a vlastivědné práce Krajského domu osvěty v roce 1959. Obsahuje materiál ze sběrů S. Šebka datujících se od roku 1944.

Najdeme v ní řadu zajímavých poznatků týkajících se nejen historie Nymburska, ale i lidových písní a jejich sběratelů v této oblasti. Dozvídáme se, že v polabské lidové muzice byl důležitým a charakteristickým nástrojem cimbál. Šlo o nástroj malých rozměrů, bez tlumící mechaniky a nosil se zavěšený na rameni. Charakteristickým znakem muziky bylo i využití horny menší velikosti, která často spolu s basou zdůrazňovala rytmickou stránku tance s proměnlivým taktem - mateníků, které dominují v celém středním Polabí. A významnou součástí sbírky jsou samozřejmě zápisy tanců.

Tou malou připomínkou cenné publikace jsem chtěla připomenout osobnost Sváti Šebka, o které s výjimkou nymburských občanů málokdo ví. Nenašli jsme o ní ani zmínku ve Slovníků folklorního hnutí v Čechách, vydaném v roce 2000 Ústavem lidové kultury ve Strážnici. Letos totiž uplynulo 80 let od narození Svatopluka Šebka.

Narodil se v rodině významné osobnosti nymburského kulturního života - tamního stavitele Otakara Šebka. Malý Sváťa se v rodině často setkával, díky hudebním zájmům otce, s hudebníky a zpěváky a tak není divu, že ho hudba od dětství přitahovala. Začal se učit na klavír, brzy ovládal hru na dudy, varhany, učil se i zpívat. Působil v nymburském pěveckém sboru Hlahol, zajímal se o lidové písně, které nejen sbíral, zapisoval, ale i upravoval. Výrazně se zasloužil i o založení Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem. Když se v roce 1927 díky iniciativě a neutuchajícímu úsilí Oldřicha Kusovského podařilo založit v Nymburce tzv. Polabskou voničku jako mezinárodní setkání dětských školních folklorních souborů, nikdo nepochyboval o tom, že tato akce musí připomenout i osobnost Sváti Šebka. Letos tomu bylo 15. a 16. září 2006.

A tak tedy má Polabská vonička i spolunázev Šebkův Nymburk. Byla to možnost ocenit práci tohoto skromného folklorního nadšence a připomenout jeho osobnost i širší veřejnosti. Svatopluk Šebek nás bohužel opustil právě před deseti lety. Zlatý nymburský lev - nejvyšší ocenění města Nymburk - mu byl udělen loňského roku již Im memoriam.